Azyl pro zvířata

Chceme tu být pro koně, jejichž chovatelé jsou zoufalí, protože se nějakým způsobem dostali do situace, kdy si je již nemohou nechat. Především za poslední dva roky šly ceny ustájení koní strmě nahoru. Nyní se většinou pohybují od 6500,-Kč a výš, v některých oblastech ČR je to ještě mnohem více, k tomu samozřejmě ještě další výdaje za koně (kovář, veterinární péče a další). Nebo se o ně nemohou starat z důvodu úrazu, invalidity, již na tu péči o tak veliké zvíře nemají dostatek fyzických sil a podobně.

Kdo svého koně skutečně miluje a přitom zná praxi odkupu koní, má veliké dilema, komu svého milovaného kamaráda předat. Čeho se má bát dříve? Že ho jeho nový majitel pošle na jatka? Že ho nový majitel i přes pokročilý věk bude používat k vožení hlava nehlava? Že s ním nebude dělat krokování před a po ježdění? Že ho bude mlátit? Bohužel lidí, co se ujmou bez vidiny zisku opotřebovaného staršího koně, je jak šafránu. Veterinární správa řeší pouze odebírání očividně zanedbaných anebo týraných koní a jejich umisťování do náhradní péče.

Chceme tudíž být touto alternativou. Alternativou k nákladnému ustájení. Alternativou k pronájmu, kde by se přetěžoval kůň, kterému už moc fyzické síly nezbývá. Alternativou k prodeji či darování neznámému novému majiteli, kde koně čeká nejasný osud. My se zvířaty děláme pouze ty aktivity, které jsou na míru jejich potřebám. Naším zájmem není zisk. Středobodem aktivit je vždy daná zvířecí bytost, její fyziologické, psychologické a zdravotní potřeby. Svědkem jsou nám bývalí majitelé těchto konkrétních koní, kteří si nový život jejich mazlíčků nemohou vynachválit. Přímo ve Stanovách si zakazujeme pronájem zvířat. Nezneužíváme je ani jako bezplatnou atrakci, byť poklidný a pokorný pobyt v jejich přítomnosti můžeme všem pouze doporučit. Vše musí být s citlivostí a empatií. 

Historicky jsme již měli hodně zachráněných zvířat, včetně jedné již bohužel nežijící kobylky, a zkušenosti máme tudíž značné. Například málokdo zvedal tolikrát koně, co se nedokáže sám postavit. Ručně tahem za ohlávku a ocas, popruhy, bagrem, heverem, i několikrát za pomoci hasičů. Aktuálně máme doma a na přilehlém pozemku 4 velice staré šťastné koně, některé z nich i se speciální kombinací onemocnění, 3 psy z poválečné oblasti zachráněné před utracením v tzv. útulcích smrti, 6 zachráněných koček a 2 králíky masného plemene zachráněné z otřesných podmínek velkochovů, jimž jsme se rozhodli dát život a neposlat je na talíř. Ozývají se nám však další lidé s prosbou, zda se ujmeme dalších koní. Rádi bychom jim vyhověli, především však těm nebohým bytostem pomohli. Ačkoliv se nyní jedná o koně, do budoucna jsme otevření láskyplné péči i o další domácí nebo hospodářská zvířata.
Vše děláme nezištně, do toho máme 3 děti v předškolním věku a žádný jiný příjem, než ten ze zaměstnání. 

Říkáte si - "blázni"? Psů a jednoho našeho králíčka jsme se ujali, když jsme ještě bydleli ve městě v bytě. Poté se nám naskytlo stěhování do nemovitosti, kde koně mají historii, považovali jsme za naprosto přirozené a logické v tom pokračovat. Přišlo nám škoda nevyužít ten prostor a nezačít se ujímat i "dosloužilých" či nemocných, tzv. jatečních koní, které bohužel, jakmile ztratí svůj účel na sport či na práci, nezřídka končí na zahraničních jatkách. Původní vize byla 2 koně, samotný jeden kůň by nám připadal ochuzený a společensky strádající - přece jen se jedná o stádovitá a velice společenská zvířata.

Proč nás potřebují

Jenomže útulků pro koně je v ČR naprostý nedostatek. Jejich počet se rozhodně dá spočítat na prstech rukou, ne-li jedné ruky. O jejich nedostatku nasvědčuje i fakt, že již poté, co jsme se ujali druhého koně, se o nás rozkřiklo a ve velkém se nám začali ozývat majitelé koní, kteří potřebovali vyřešit svou situaci se svým parťákem koněm, a to aniž bychom se o to nějak snažili. Byl to výsledek velkého nedostatku počtu útulků a také díky tomu, že je patrné, že těmto koním umíme poskytnout péči, prostředí a podmínky naprosto adekvátně a na nadstandardní úrovni. Při veterinární péči spolupracujeme s velice citlivou a koně milující veterinářkou. V mladém věku tyhle zvířata často na rozdíl od psů nejsou pořizováni jako domácí mazlíčci a členové rodiny, ale slouží lidskému užitku. Kvůli nárokům na prostor, čas, práci, veterinární péči a výživové doplňky je jejich osud často velmi nejistý poté, co již nejsou schopni tento užitek plnit. Není úplnou výjimkou, že kůň z ČR skončí na jatkách v Polsku.

Pomáhejte s námi

"Ten, kdo žije v harmonii s přírodou, má dobrou náladu a vůči druhým projevuje uznání, váží si věcí, které potřebuje k životu, a dovede za ně poděkovat – takový způsob života je jeho oslavou, neboť vyjadřuje štěstí." (Indiánská moudrost)

V knize Genesis je lidským bytostem deklarované pověření vládnout nad celým stvořením. V dlouhé historii Evropy bylo toto poslání interpretováno jako právo využívat přírodu a těžit z ní. Ve Svatém Písmu se však nachází i apel na laskavé zacházení s živými tvory. Bůh dal lidem pravomoc nad zvířaty, ale nedal jim právo je týrat. (1. Mojžíšova 1:28; Žalm 8:6–8) Bohu záleží na každém zvířeti, dokonce i na malých ptáčcích. (Jonáš 4:11; Matouš 10:29) Svým služebníkům přikázal, aby byli ke zvířatům ohleduplní. (2. Mojžíšova 23:12; 5. Mojžíšova 25:4; Přísloví 12:10) Tento apel je ještě výraznější v traktátech Talmudu a v dalších autoritativních textech.

Rozdíl mezi zvířaty a lidmi tkví ve specifickém lidském úkolu – pečovat o tvory, kteří s námi sdílejí planetu. Skutečným měřítkem lidskosti je totiž to, jak si ceníme života jako takového a jak se chováme ke zvířatům. Zároveň je to zdroj skutečného štěstí. Toho lze dosáhnout prostřednictvím porozumění nejdokonalejším božím výtvorům - živé a neživé přírody. Díky porozumění a lásce k přírodě možná lépe pochopíme a porozumíme podmínkám, ve kterých žijeme a všem příčinám, které pak ovlivňují náš život. Když si užijeme procházku v přírodě, nebo vidíme zvířata si hrát, to je jen malá ochutnávka té obrovské síly.

Každé zvíře na tomto světě má svůj specifický úkol, kterým má člověka něco naučit. Zatímco pejsci jsou pro člověka opravdoví přátelé, kamarádi do nepohody, spřízněné duše, ochránci bránící útokem, a tedy učí ho takovéhoto partnerství, koně jsou ti, co člověka umí povznést, přenést do nových dimenzí, dávají mu svobodu pohybu, svobodu myšlenky. Splynout s pohybem koně umožňuje odpoutat se od země, je to jako splynout s energií vzduchu, je to jako tančit v dešti, ovládnou živly vně přírody i uvnitř sebe. Je možné se s nimi dostat do takového propojení, že jim lze dávat pokyny pouhou myšlenkou. To je umožněno díky tomu, že jsou ve volné přírodě kořist pro predátory a vyvinula se u nich neuvěřitelná senzibilita, intuice a zbystření smyslů. Ne nadarmo se seriózně používají v psychoterapiích, u hendikepovaných lidí, seniorů, dětí, při léčbě depresí, závislostí a dalším všestranném využití. Kůň pozná zakrývaní pocitů a emocí, lež, přetvářku, řekne o člověku to, co je skryto za oponou. Je to poněvadž se museli naučit pravdivě rozpoznat pocity ostatních koní ve stádě, aby mohli v případě nebezpečí včas zareagovat. Koně proto nerozruší tolik, že k němu přijdete smutní, s psychickými problémy, v depresi nebo naštvaní, jako když k němu přijdete s úmyslem zakrývat nějaký takový svůj pocit. Kůň umí lidské pocity mnohonásobně zesílit. Kůň Vás zkrátka probere do reality.