Etnomuzikoterapie

hudba@pastvaprodusi.org

Etnomuzikologie a její využití pro muzikoterapii v podobě amatérského hudebního jamování na etnické nástroje

Zdravotní (medical) etnomuzikologie je interdisciplinární obor, který zkoumá složité vztahy mezi hudbou, kulturou a zdravím a zaměřuje se na to, jak mohou hudební praktiky sloužit jako terapeutické nástroje. Zkoumáním tradičních léčebných postupů napříč různými kulturami, kmeny a civilizacemi zdravotní etnomuzikologie zpochybňuje konvenční paradigmata západní medicíny a zdůrazňuje význam kulturního kontextu pro zdraví a léčení.

Tento obor je pozoruhodný svým potenciálem překlenout propast mezi tradičními a domorodými hudebními postupy a moderními terapeutickými aplikacemi, zejména prostřednictvím intervencí, jako je muzikoterapie, které využívají etnické nástroje a skupinově praktikovanou hudbu.

Je důležité však termíny zdravotní etnomuzikologie a muzikoterapie nezaměňovat. Zdravotní etnomuzikologové a muzikoterapeuti se oba zabývají hudbou v kontextu zdraví a pohody, ale jejich role, přístupy a zaměření se liší.

Zdravotní etnomuzikologové:

• Zaměření: Studují roli hudby ve zdraví, léčení a medicíně napříč různými kulturami. Zajímají se o to, jak se hudba používá v léčebných a medicínských praktikách po celém světě a jak náboženství a zvyky ovlivňují tyto způsoby využití.
• Přístup: Jejich práce je primárně akademická a výzkumně orientovaná. Mohou provádět terénní výzkum, pozorovat a dokumentovat hudební tradice v léčebných kontextech a analyzovat, jak hudba ovlivňuje zdraví v různých kulturních prostředích.
• Rozsah: Často mají širší antropologickou nebo sociokulturní perspektivu a zkoumají roli hudby ve zdravotních systémech, při rituálech i běžném životě. Mohou se zabývat například tradičními léčebnými praktikami, kulturním významem hudby v medicíně nebo tím, jak hudba přispívá k sociální a psychologické pohodě.
• Výsledek: Výsledkem jejich výzkumu může být ovlivnění politiky, zdravotnických postupů nebo přispění k akademickému porozumění různým kulturním pohledům na roli hudby ve zdraví.

Muzikoterapeuti:

• Zaměření: Přímo používají hudbu jako terapeutický nástroj k zlepšení fyzické, emocionální, kognitivní a sociální pohody jednotlivců. Pracují s klienty na dosažení konkrétních terapeutických cílů, jako je snižování stresu, zlepšení komunikace nebo zvládání bolesti.
• Přístup: Muzikoterapeuti jsou vyškolení profesionálové, kteří používají různé techniky, včetně hry na nástroje, zpěvu, skládání písní a poslouchání hudby.
• Rozsah: Jejich práce je zaměřena na jednotlivce nebo skupinu, s níž pracují, často s konkrétními, měřitelnými výsledky. Svou intervenci přizpůsobují potřebám svých klientů, využívajíce ověřené praktiky.
• Výsledek: Cílem je dosáhnout terapeutické změny a zlepšení stavu klienta, ať už jde o duševní zdraví, fyzické zdraví nebo emocionální pohodu.

Když to shrneme, tak zdravotní etnomuzikologové jsou výzkumníci, kteří studují, jak se hudba používá v léčebných a medicínských praktikách napříč kulturami a celkově se zaměřují na kulturní a antropologické aspekty hudby ve zdraví, zatímco muzikoterapeuti jsou praktici, kteří se soustředí na praktické využití hudby v terapii a používají hudbu jako terapeutický nástroj k léčbě a zlepšení pohody svých klientů.

O důležitosti interdisciplinární spolupráce mezi etnomuzikologií a muzikoterapií hovoří například autorka Alexandria Carrico ve svém odborném článku "Constructing a Two-Way Street: An Argument for Interdisciplinary Collaboration through an Ethnomusicological Examination of Music Therapy, Medical Ethnomusicology, and Williams Syndrome", který je dostupný na Academia.edu zde. 

Současná aplikace zdravotní etnomuzikologie v muzikoterapii se prosadila zejména s nárůstem amatérského hudebního jamování na etnické nástroje vhodné pro použití v muzikoterapii. Tento přístup podporuje emocionální uzdravení a sociální spojení, což umožňuje jednotlivcům zapojit se do svého kulturního dědictví a zároveň podporovat duševní a emocionální pohodu.

Když se klient zapojí do ecstatic jam session, naučí se poslouchat a reagovat na hudební nápady ostatních ve skupině, což podporuje kreativitu i spolupráci. Hraní s ostatními zkrátka pomáhá mj. rozvíjet umění komunikace. Prostřednictvím tohoto dialogu se učíme jemnosti a nuance svého vyjadřování, pohybů, hlasu a harmoničtější interakce s druhými. Dokonce se můžeme vyjádřit způsobem, který nám běžná komunikace neumožňuje. Jak kdysi řekl slavný skladatel a dirigent Leonard Bernstein: "Hudba dokáže pojmenovat nepojmenovatelné a sdělit nepoznatelné." Zapojením se do hudební konverzace v reálném čase také rozvíjí schopnost předvídat a přizpůsobovat se nápadům ostatních, ale také posiluje schopnost improvizace.

Muzikoterapie je stále více uznávána pro svou účinnost při řešení problémů, jako je deprese, úzkost a poruchy související se stresem, což vede ke zlepšení celkového zdraví.

Jak výstižně vyjádřila Achterbergová (1985, s. 75):  

"Nejlepší medicínu budoucnosti budou praktikovat ti, kteří si vezmou to nejlepší od šamana i od vědce."

Achterberg, J. (1985). Imagery and healing: Shamanism and modern medicine. Boston, MA: Shambhala Publications.

Při využití různých etnických vlivů je však potřeba k ní přistupovat s náležitou kulturní citlivostí. Na místě jsou obavy z kulturní apropriace a komodifikace nezápadní hudby zdůrazňující důležitost etické angažovanosti v různých hudebních tradicích.